Skákací boty, někdy také nazývané jako sedmimílové boty, jsou moderní sportovní pomůckou, se kterou se dá užít spousta zábavy.
Skákací boty fungují na principu pružiny, která se při skákání dokáže ohýbat a při narovnávání umocnit sílu skokana, díky čemuž je možné s tímto sportovním nástrojem dosahovat rychlosti běhu až 40 km/h, skákat 2 metry do výšky a 3 metry do dálky.
Ačkoliv historie tohoto vynálezu sahá až do půlky 20. století, skákací boty tak, jak je známe dnes, byly patentovány až v roce 2004. Od té doby se powerbocking, jak se sport s využitím skákadel nazývá, rozšiřuje po celém světě a postupně si získává další a další fanoušky.
Skákací boty se nasazují na normální sportovní obuv a k noze se upevňují na několika místech tak, aby v nich noha naprosto pevně držela a při skákání se nehýbala. K uchycení slouží u kvalitních modelů vázání podobné tomu na snowboardu, přezky umožní dokonalou fixaci nohy. Kromě toho se upevňují v oblasti pod kolenem - v tomto případě se používá několik způsobů uchycení, ale opět je nutné, aby zajistil použitý způsob, že budou boty i při skákání naprosto perfektně držet.
Samostatnou chůzi lze zvládnout během několika minut, do hodiny lze zvládnout jednoduché poskakování a pobíhání, dále pak záleží na šikovnosti uživatele.
Jedním z lákadel skákacích bot je možnost kromě rychlého běhání a poskakování provádět také různé triky jako přeskakování překážek nebo dokonce salta.
Různé triky se liší svou obtížností, zatímco běhat se dá spolehlivě naučit v řádu desítek minut až hodin, skákání snožmo již vyžaduje cvik a trénink. A je nutné přiznat, že co se salt týče, tak na ta je nutné zpočátku zapomenout, protože k těm vede teprve až intenzivní trénink.
Skákací boty jsou určený nejen pro dospělé, ale i pro děti. Jednotlivé modely jsou odlišeny obvykle velikosti (dětská verze je znatelně menší, než pro dospělé) a tuhostí pružiny podle váhy uživatele (obvyklé je rozlišení v intervalech po 20kg, vyrábí se ovšem i modely pro menší rozmezí, což umožňuje ještě větší personalizaci).
Použití fyzicky bez problémů zvládne jakýkoliv zdravý člověk, svou roli hraje především výdrž, jak dlouho je například schopný na botech v kuse běžet. Síla jako taková hraje roli mnohem menší, neboť skákadla samotná ji dokáží velmi zvýšit. To vše samozřejmě za cenu namáhání svalů, takže se skákací boty hodí k posilování rozličných tělesných partií.
Je velmi žádoucí používat při skákání ochranné pomůcky. Vhodné jsou zejména chrániče zápěstí, loktů, samozřejmostí je přilba a doporučuje se využít i chránič páteře.
Koncept skákacích bot sáhá daleko do minulosti, údajně již v polovině 20. století se o jejich použití uvažovalo v sovětské rudé armádě pro zrychlení přesunu pěchoty. Problém byl, že v té době neexistovaly materiály, pomocí kterých by bylo možné něco takového sestrojit.
Teprve v roce 2004 si nechal patentovat svůj vynález Alexander Böck (pravděpodobně odvozením od jeho jména také pochází termín powerbocking pro sport provozovaný se sedmimílovými botami). Tím se začala psát novodobá historie skákacích bot. Kromě jeho společnosti je během několika let začaly pod licencí vyrábět i další společnosti - za nejkvalitnější z hlediska výkonového potenciálu a výdrže jsou považovány výrobky Poweriser a 7LeagueBoot (na druhých jmenovaných skáče autor tohoto webu). Kromě licencovaných společností existuje i několik takových, které patent porušují a snaží se o co nejlevnější výrobu, nicméně kvalita těchto napodobenin je obvykle velmi nízká, zejména to nejdůležitější, pružina, je nekvalitní a náchylná k prasknutí.
Zajímavost na závěr - skákací boty se objevily dokonce i na olympijských hrách. Stalo se tak v roce 2008 v rámci závěrečného ceremoniálu Olympijských her v Číně.
Autorem tohoto webu je Jan Zaškolný, 34letý student pocházející z Ostravy, který se kromě skákání na skákacích sedmimílových botech věnuje také studiu vysoké školy v Praze. Powerbocking objevil v roce 2011 a ihned jej přidal ke svým oblíbeným sportům, mezi které patří například také freelinining (jízda na freeline skates). Miluje zkoušení nových věcí a adrenalin, o čemž svědčí i to, že v roce 2010 absolvoval tandemový seskok z výšky 4000 metrů. Skákání má prostě v krvi.
Skákací.cz © 2024 webdesign Jan Zaškolný
Kontakt: email@janzaskolny.cz